Pro lepší prokvašení je vhodné přidávat pektolytické enzymy (především do jablek, hrušek, kdoulí apod.) a ušlechtilé kvasinky. Enzymy pomáhají ztekutit kvas a zpřístupnit cukry k prokvašení. Vedlejším efektem je i lepší čerpatelnost (tekutost) kvasu. Kvasinky rychle nastartují proces lihového kvašení a minimalizují riziko, že v kvasu převládnou jiné kultury a kvas znehodnotí. Během kvašení je vhodné udržovat stálou teplotu v rozmezí 10-20°C. Délka kvašení je pak závislá na cukernatosti ovoce, typu použitých kvasinek a teplotě. Při nižších teplotách je vhodné volit kvasinky, které jsou chladnomilné a proces kvašení probíhá třeba i při 6°C.

Pro dobrou kontrolu kvašení, ochranu kvasu před zoctovatěním, bakteriálními infekcemi a plísněmi používejte nádoby opatřené kvasnou zátkou. Kvas v průběhu kvašení nemíchejte ani neotevírejte, abyste zamezili přístupu vzduchu. V momentě, kdy kvas úplně přestane „bublat“, je obvykle čas na vypálení. Do té doby ponechte kvas pod kvasnou zátkou. Oxid uhličitý, který se při kvašení uvolnil a vyplňuje prázdný prostor mezi kvasem a víkem, kvas konzervuje.
Správně vedený kvas i po vykvašení voní a chutná po ovoci. Na povrchu není ani známka po plísních a hnilobách. Pokud si nejste jisti, jestli je kvašení u konce, máte možnost změřit zbytkový cukr ve vzorku kvasu např. refraktometrem.